Český svaz vědeckotechnických společností

ČSVTS

Novotného lávka



zpravodaj
 

prehled
 

feani


Kalendář

poslední měsíc červen 2017 Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
week 22 1 2 3 4
week 23 5 6 7 8 9 10 11
week 24 12 13 14 15 16 17 18
week 25 19 20 21 22 23 24 25
week 26 26 27 28 29 30

Výstavy na Novotného lávce

01.12 2017 - 10.12 2017
Svatá Barbora - výstava

Počet návštěvníků

319383

 

VDI 2017

 

Odborné akce spolků Svazu

12.09 2017 - Příprava na zkoušky autorizovaných osob

Aktuálně

 

Zpráva o panelové diskusi k problematice českých profesních inženýrů INŽENÝR 4.0

 

Dne 22. června 2016 se uskutečnila za pořadatelství Českého svazu vědeckotechnických společností, Českého národního výboru Evropské federace národních inženýrských asociací a Svazu průmyslu a dopravy České republiky v budově ČSVTS na Novotného lávce 5, Praha 1 panelová diskuse, která se měla zabývat otázkami zabezpečení inženýrských profesionálů schopným plnit požadavky vyvolávané stále rozsáhlejším využíváním moderních technologií.

Pozvání k účasti v panelu přijali a diskuse se zúčastnili prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc., poslanec – předseda Výboru PSP ČR pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu; Ing. Robert Plaga, Ph.D., náměstek ministryně – MŠMT; Ing. Eduard Muřický, náměstek ministra – MPO; prof. Ing. František Hrdlička, CSc., předseda dozorčí rady ČKAIT; prof. Ing. Michael Valášek, DrSc. děkan fakulty strojní ČVUT; doc. Ing. Stanislav Šaroch, prorektor ŠKODA AUTO Vysoká škola; Ing. Petr Hrdlička, CSc., expert; doc. Ing. Milan Hutyra, CSc., fakulta metalurgie a materiálového inženýrství – VŠB – TU Ostrava; doc. Ing. Daniel Hanus, CSc., EUR ING, AFAIAA, předseda ČSVTS vystoupil v zastoupení doc. Ing Josefa Průšy, CSc., emeritního rektora ZČU v Plzni a ocitoval pasáže z jeho písemného stanoviska.
 

Panelovou diskusi moderoval doc. Ing. Zdeněk Trojan, CSc., EUR ING, který ji uvedl prezentací, ve které se zabýval základními informacemi o organizování inženýrské komunity ve světovém, evropském a domácím měřítku. Zdůraznil rozdíl mezi akademickým a profesním inženýrem a jejich postavení na českém a evropském pracovním trhu. Uvedl fakta o akreditaci inženýrských vzdělávacích programů prováděných FEANI – Evropskou federací inženýrských národních asociací, kterou prošlo před dvaceti lety 27 fakult z devíti českých technických univerzit a o akreditačním systému EUR ACE realizovaném ENAEE – Evropským sdružením pro akreditaci inženýrského vzdělávání. Oba systémy jsou konformní s pravidly EHEA – Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a respektují pravidla ENQA – Evropské asociace pro zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání a požadavky  EQAR – Evropského registru pro zajišťování kvality vysokoškolského vzdělávání. Zmínil se o profesním inženýrském titulu EUR ING, který uděluje FEANI v rámci Evropy a dalších národních systémech uznávání profesních oprávnění v evropských zemích a o zkušenostech z dalšího vzdělávání a zabezpečování osobního rozvoje a kariérního růstu profesních inženýrů. Vysvětlil systém pro vydávání engineerING card – profesní karty inženýra – dokladu, který vydává FEANI – Evropská federace národních inženýrských asociací jako speciální paralelu EPC – evropské profesní karty zaváděné v rámci EU.

Diskuse probíhala ve třech panelových blocích. Z nich první byl zaměřen na zhodnocení zkušeností se současnými absolventy vysokoškolských inženýrských vzdělávacích programů a jejich dalším vzděláváním a podmínkami pro kariérní růst. Další blok se měl věnovat vyhodnocení aktivit, které jsou v současné době připravovány, respektive zaváděny do praxe, v souvislosti se zabezpečováním kvality vysokoškolských odborníků určených na inženýrská pracovní místa. Třetím tématem byly otázky související se změnami, před nimiž stojí společnost, která má před sebou výzvy očekávaného vývoje označovaného „průmysl 4.0“.

Diskuse se věnovala prakticky pouze jedné složce ovlivňující kvalitu inženýrských profesionálů a to jejich vysokoškolské přípravě. Obecně bylo konstatováno, že v české inženýrské komunitě je hodně schopných a úspěšných inženýrů a že současná příprava absolventů na vysokých technických školách je především v teoretické oblasti na velmi dobré úrovni. Problémem však je jejich vzdělání v praktických dovednostech a schopnostech vědecké poznatky aplikovat v reálném prostředí. V této souvislosti je nutné využívat dobré zkušenosti, které některé školy mají v zajišťování spolupráce se subjekty hospodářské sféry a aplikovat je na jednotlivé specifické situace. Znamená to umožňovat studentům pobytové praxe v prostředí podniků (pro tyto aktivity existuje možnost daňového zvýhodnění), individuálně zadávané práce zaměřovat podle požadavků z průmyslu, využívat zapojení studentů do úkolů řešených na školách podle zadání z praxe (např. s využitím testbedů) a obecně využívat větší část výuky k získávání odborné praxe. V diskusi také zaznělo, že v  některých případech snaha škol po užší spolupráci naráží na odpor podniků ke spolupráci nejen v oblasti vzdělávání, ale i ve výzkumu, inovacích a dalších potřebných činnostech. Přínosem pro zvýšení aplikačních schopností studentů by mohlo být vytváření podmínek pro zapojení odborníků z praxe do vzdělávacích aktivit ať už jako externistů – expertů s částečným úvazkem, či odborníků, kteří se rozhodují změnit své zaměstnání za akademickou kariéru. Určité možnosti se rýsují v některých legislativních krocích i postojích MŠMT. Ukazuje se, že tuto cestu blokuje úroveň příjmů pracovníků VŠ. Do značné míry to souvisí i s finančními podmínkami, s kterými se školy musejí vyrovnávat. Je skutečností, že vysoké školy technického zaměření získávají prostředky ze stále větší části ze zdrojů mimo příděl ze státního rozpočtu určovaný podle počtu studentů. Pozitivní kroky začíná i v tomto směru realizovat MŠMT. Kromě problémů s ekonomickým zajištěním činnosti školy se technické univerzity potýkají s počtem zájemců o studium technických oborů a s jejich úrovní vzdělání potřebnou pro úspěšné studium – především se jedná o matematiku. S tím se potom musejí školy složitě vyrovnávat. Tento problém zřejmě souvisí s nízkým zájmem o techniku mezi naší mládeží, v současné době také s demografickým vývojem a také s uznáním technické práce, i jmenovitě inženýrské činnosti, ve společnosti. Zůstává otázkou, jakou roli v tom hraje mediální sféra, představy o náročnosti technických studií a následně vykonávané nedostatečně hodnocené práce, vliv rodiny, schopnosti pedagogických pracovníků na nižších vzdělávacích úrovních (i v předškolním věku) komunikovat techniku mládeži alespoň stejně jako sport, kulturu atd. Nelze však opomenout spoustu případů úspěšného se vyrovnávání s těmito nedostatky. Jde např. o odborné soutěže mládeže v technických oblastech a je možné nalézt i střední školy, které dokáží i za stávajících podmínek vychovávat své studenty k zájmu o vědu, výzkum a techniku. Ještě jeden problém týkající se vysokého technického školství byl zmiňován. Je to stále jen diskutovaná diverzifikace vysokých škol. Zdá se, že ani novela vysokoškolského zákona nevytváří podmínky pro vznik škol, respektive pro nabídku vzdělávání v profesních bakalářských programech. Tady stojí před MŠMT a školami, ale i podnikovou reprezentací, složitý a zřejmě i dlouhodobý úkol. Zůstává otevřena otázka o využití výsledků řešení projektu IPN KVALITA, především v rámci metodiky komplexního hodnocení ITV/VŠ. Je možné je považovat za vhodnou nabídku při implementaci paragrafů o vnitřním a vnějším hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávacího procesu obsažených v aktuální novele vysokoškolského zákona.

V diskusi několikrát zaznělo, že inženýrem v pravém slova smyslu se stává absolvent vysoké školy teprve po získání několikaleté praxe v reálných podmínkách. V Česku je tato skutečnost reflektována existencí systému získávání profesního oprávnění vyžadovaného zákonem pro jednu z inženýrských profesí. Jedná se o inženýry autorizované Českou komorou autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě. Je otázkou, zda by se u nás tento výjimečný přístup k jedné z inženýrských regulovaných profesí neměl rozšířit i do dalších inženýrských profesí, jak je to i v řadě evropských zemí. Rozhodně by to vedlo ke zvýšení kvality inženýrských odborníků. Mimo jiné v této souvislosti vyvstává otázka pro průmyslovou sféru, jak by se měla do tohoto systému zapojit.

Zajímavá diskuse se rozvinula k třetímu tématu – k reakci na výzvu „průmysl 4.0“. Tato výzva přináší nové nároky na vzdělávání generace, která se připravuje na existenci v nových životních podmínkách. Reagovat na ní a připravit vzdělávací systém je úloha, která se otevírá před naší společností, bez jejího vyřešení nemáme šanci zůstat schopni konkurence hospodářsky vyspělým zemím. Nelze zužovat tento problém pouze do oblasti technického vzdělávání, ale bude nutné zavést nové vzdělávací prvky do všech typů a úrovní škol. Ve vzdělávacích procesech na technických školách bude nutné zvýšit důraz na teoretické oblasti, jako přípravu na dosud neznámé požadavky, které nastupující nová doba přinese. Výraznou pozornost bude potřeba věnovat oblastem, které jsou dnes z hlediska technického vzdělání považovány spíše za měkké znalosti. Vzdělávání a výchova bude muset klást důraz na schopnosti prezentace a komunikace, přístup k týmové práci, tvůrčímu myšlení vedoucí k aplikačním schopnostem a tvorbě inovací, podnikatelské a manažérské dovednosti a další dovednosti vyžadované novými společenskými podmínkami. Některé vysoké školy se na tento požadavek realisticky připravují, např. zaváděním nových studijních oborů a zařazováním nových disciplín do vzdělávacích programů. Mezi novými nároky, kladenými na vzdělávací instituty, se budou muset objevit přístupy zaměřené na interdisciplinaritu a transdisciplinaritu. Dosažení všech těchto cílů není jenom na bedrech školské sféry, ale vyžaduje spolupráci dalších dotčených subjektů hospodářské a obecně řečeno společenské oblasti.

Panelová diskuse přinesla pořadatelům i účastníkům soubor zajímavých informací, názorů a doporučení, která bude možné a dokonce nutné využívat v jejich dalších aktivitách souvisejících se zabezpečováním dostatku kvalitních profesních inženýrů pro potřeby naší společnosti.

 

Presentace ZDE

 

                                                                        doc. Ing. Zdeněk Trojan, CSc., EUR ING

                                                              prezident ČNV FEANI


Přihlásit se

Přihlásit se

Jméno *
Heslo *
Zapamatuj si

saly

 


Kamera on-line

webkamera Karlův most


kytlice

ubytovani

klub